DOSTUPNÉ PDF DOKUMENTY:

1. DOKUMENT:  INFORMACE PRO ZAMĚSTNANCE A VĚŘITELE K 10.11.2022 (.PDF)
2. DOKUMENT:  PRO ZAMĚSTNANCE A BÝVALÉ ZAMĚSTNANCE- VÝPL. PÁSKY A SOUVISEJÍCÍ DOKUMENTY (.PDF)
3. DOKUMENT:  AKTUALITY PRO ZAMĚSTNANCE – DŮLEŽITÉ (.PDF)
4. DOKUMENT:  INFORMACE PRO ZAMĚSTNANCE K 1.12.2022 (.PDF)
5. DOKUMENT:  INFORMACE PRO ZAMĚSTNANCE K 20.12.2022 (.PDF)
6. DOKUMENT:  INFORMACE PRO ZAMĚSTNANCE K 17.1.2023 (.PDF)
7. DOKUMENT:  OZNÁMENÍ IS EVIDOVANÉ POHLEDÁVKY ZAMĚSTNANCŮ OK  (.PDF)
8. DOKUMENT:  NEVYPLACENÉ MZDY – SOUHRN KN 2.5.2023 (.PDF)

V rámci Teambuildingové akce jsme se vydali do Olomouce na velice známý Ološlap. Co to Ološlap je?

Ološlap slouží také jako pojízdný pivní bar, známý jako beerbike. Během jízdy můžete sledovat krásy města Olomouce za doprovodu hudby a osvěžit se regionálním pivem Chomout. Beer bike je vhodný pro společná setkání, oslavy, rozlučky se svobodou, kulturní akce a teambuildingy.

<< VRÁTIT SE ZPĚT <<

Koronavirová krize může dostat do dluhů řadu lidí a podnikatelů, kteří si až dosud nemysleli, že se jim něco takového může stát. Možností, jak situaci zvládnout, je požádat soud o oddlužení. Kdo a za jakých podmínek se může oddlužit a vyhlásit osobní bankrot, vysvětluje insolvenční správce Ivo Šotek.

Insolvenční zákon rozeznává tři druhy situací, kdy dlužník není schopen uhradit své dluhy. Jde o platební neschopnost, předlužení a hrozící úpadek. Kdy se mluví o platební neschopnosti?

Platební neschopnost nastává, když má dlužník alespoň dva dluhy 30 dní po termínu splatnosti a není už schopný je dále hradit. Nastává i ve chvíli, kdy přestane posílat platby a své peněžité závazky neplní déle než tři měsíce, nebo ve chvíli, kdy věřitel nemůže dosáhnout vyrovnání dluhu pomocí exekuce.

Kdy jde o předlužení a komu už hrozí úpadek a insolvenční řízení?
Předlužení nastává v případě, že má dlužník vyšší závazky, než kolik činí jeho celkový majetek. Může jít o fyzickou i právnickou osobu.

Insolvenci z důvodu hrozícího úpadku bude podávat jen takový žadatel, u kterého jasně vyplývá, že nebude schopen zaplatit podstatnou část svých dluhů.

Kdo chce podat žádost o oddlužení, musí splnit určité podmínky. Jaké konkrétně?
Těch podmínek je hned několik a musíte je splnit všechny. V první řadě musíte mít dva a více věřitelů, vaše závazky musí být více než třicet dní po splatnosti a nesmíte být schopna je nadále splácet. Dále musí dlužník během pěti let být schopen uhradit minimálně 30 procent svých dluhů, nebo během tří let uhradit minimálně 60 procent dluhů.

S nedostatečným příjmem musíte být schopna hradit odměnu insolvenčnímu správci a minimálně stejně vysokou splátku i věřitelům po dobu pěti let. V případě nízkých nebo žádných příjmů je ale naštěstí možné oddlužení splácet i pomocí příspěvků třetí osoby.

Ivo Šotek Působí jako advokát a od roku 2003 je insolvenčním správcem. Je zapsán v seznamu likvidátorů a nucených správců vedených Českou národní bankou. Je členem Turnaround Management Association ČR – sdružení odborníků zabývajících se problematikou insolvencí a jejich řešení. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.

A existují i další podmínky, které je nutné splnit?
Ano, existují. Kdo chce podat žádost o oddlužení, nesmí být za posledních pět let pravomocně odsouzen za trestný čin majetkové nebo hospodářské povahy. O oddlužení také nelze žádat dříve než deset let od předchozího úspěšného oddlužení.

V předchozích letech se stávalo, že soud návrh na oddlužení nepřijal, protože nebyl správně napsaný. Změnilo se v tom něco?
I nadále platí, že je třeba mít správně podaný návrh na oddlužení. Od července roku 2017 je však již dané zákonem, že insolvenční návrh může za dlužníka podat pouze advokát, soudní exekutor nebo insolvenční správce. Tím je zajištěno, že návrh na oddlužení bude vypracován správně.

Oddlužení je obecně určeno lidem, kteří mají více dluhů, než dokážou zaplatit. Pokud se dlužník rozhodne řešit svou situaci tak, že podá soudu návrh na oddlužení, co tím získá?
Podáním návrhu se pozastaví všechny formy vymáhání dluhů – ať už exekuce nebo nedobrovolné dražby majetku. Další výhodou pro dlužníka je, že od podání návrhu na oddlužení se dluhy dále neúročí.

Co když dlužník zatají, že na tom není až tak špatně a nepřizná určitý majetek?
V takovém případě jde o nepoctivý záměr. Za ten se považuje například chvíle, kdy člověk chce jít vědomě do insolvence jen proto, aby tím poškodil věřitele, nebo aby se například zbavil dluhů, a přitom zakryl a nechal si mnohem větší majetek. Soud může v takovém případě oddlužení zrušit.

Musí věřitelé souhlasit s oddlužením?
S oddlužením musí věřitel souhlasit u dluhů z podnikání. Pokud se k tomu věřitel nevyjádří, mlčení se bere jako tichý souhlas. U dluhů občanů souhlas věřitelů není potřeba.

Když soud návrh na oddlužení schválí, s čím musí dlužník počítat?
Po celou dobu trvání oddlužení je nutné dodržovat povinnosti a podmínky oddlužení. Schválení návrhu ještě neznamená, že žadatel projde celým oddlužením úspěšně. Soud totiž může oddlužení zrušit, pokud k němu bude dlužník přistupovat nedbale, bude porušovat své povinnosti nebo nebude spolupracovat s insolvenčním správcem.

Jaké jsou varianty oddlužení, tedy jak rychle se lze zbavit dluhů a v jaké výši?
První variantou, která je nejpříznivější zejména pro věřitele, je situace, kdy dlužník za dobu insolvenčního řízení splatí pohledávky nezajištěných věřitelů, a to v plné výši. Výhodou je, že oddlužení tím může skončit pro dlužníka i dříve než za tři roky. Druhou variantou je možnost oddlužení během tří let. V takovém případě je podmínkou splatit alespoň 60 procent dluhů.

Třetí variantou je rozvržení oddlužení na dobu pěti let. V této době musí dlužník vynaložit veškeré úsilí, aby podle litery insolvenčního zákona splatil nezajištěným věřitelům alespoň 30 procent jejich pohledávek. Pokud dlužník ani po uplynutí pěti let třicet procent pohledávek nezajištěných věřitelů nesplatí, i tak má šanci, že ho soud od zbývajících pohledávek osvobodí, pokud shledá, že se za dobu oddlužení choval zodpovědně.

Novelou insolvenčního zákona vznikla i speciální varianta, jak se oddlužit. Koho se konkrétně týká?
Tato novela míří na ochranu starobních a invalidních důchodců. Jde třeba o situaci, kdy dlužníkovi vznikl nárok na invalidní důchod před schválením oddlužení a tento nárok trval po celou dobu schváleného oddlužení. Nebo jde například o dlužníka, který se stal invalidní ve druhém nebo třetím stupni. V takových případech může dojít k tomu, že věřitel neobdrží ani částku odpovídající 30 procent pohledávky, a i přesto dojde po uplynutí tří let k osvobození dlužníka od placení pohledávek. Tento specifický model však může dlužník využít pouze jednou.

Proč jen jednou?
To proto, aby se zamezilo nekalým praktikám příbuzných, kteří by úmyslně zavazovali své rodinné příslušníky k pohledávkám a následně by využívali možnost jejich speciální formy oddlužení. Pokud by mělo dojít opětovně k oddlužení té samé osoby, pak by muselo jít jen o důvody hodné zvláštního zřetele.

Od roku 2019 došlo ke změnám i ve splácení dluhů. Co novela přinesla a jakou minimální měsíční částku musí být dlužník schopen splácet, aby mu soud oddlužení povolil?
Do změny zákona platilo, že soud povolil oddlužení, jen pokud na začátku dlužník doložil, že v následujících pěti letech bude schopen zaplatit alespoň 30 procent všech dluhů. Nyní je požadováno, aby byl dlužník během insolvence schopen splácet alespoň minimální splátku. Zákonem stanovená minimální částka splátky pro oddlužení jednotlivce činí v tuto chvíli 2 178 korun, z toho 1 089 korun připadá na odměnu insolvenčního správce.

Podle poslední novely insolvenčního zákona může oddlužení probíhat pouze formou splátkového kalendáře se zpeněžením majetkové podstaty. To znamená, že dochází ke splátkovému kalendáři a dlužníkovi je až na výjimky zpeněžen majetek.

Dluhy se sečtou a podle celkových příjmů se podle nich nastaví splátkový kalendář. Pravidelnou měsíční splátku pak insolvenční správce přerozděluje mezi všechny přihlášené věřitele. Jakmile splátkový kalendář skončí, všechny další dluhy jsou odpuštěné.

Pokud má dluhy manželský pár, je lepší se oddlužit v průběhu manželství samostatně, nebo společně?
Pokud má dluhy pouze jeden z manželů, je celá situace na zvážení. Pokud mají dluhy oba, je od roku 2014 možné oddlužit se společně, což je výhodnější než samostatné oddlužení každého manžela jednotlivě. Do insolvenčního řízení se v takovém případě zahrnují oba dva a nemůže se tedy stát, že by věřitelé vymáhali dluh jednoho z manželů po tom druhém.

Jaké jsou další výhody, když o oddlužení požádají manželé a jak takové oddlužení probíhá?
Dluhy obou se v takovém případě sjednotí a sečtou. Z této částky se v insolvenci bude hradit poměrná část podle příjmů obou manželů, přičemž minimální splátka v případě oddlužení manželů je nyní stanovena na 3 267 korun. Nezabavitelné minimum se počítá podle vyživovacích povinností, které mají manželé vůči sobě navzájem, a také případně podle počtu vyživovaných dětí.

Když dojde ke sjednocení všech dluhů obou manželů (je jedno, zda dluhy vznikly každému samostatně, či dohromady), zmenší se tím celkově uhrazená částka na dluhy. Zároveň se také sníží náklady na insolvenci, neboť manželé hradí pouze jednu odměnu insolvenčnímu správci.

Oddlužení manželů jinak probíhá téměř stejně jako oddlužení jednotlivce, a to formou zpeněžení majetkové podstaty či plněním splátkového kalendáře. Je však nutné podat návrh na zahájení insolvence formou oddlužení manželů na příslušném formuláři.

Co se stane, když během oddlužení přijde dlužník o práci?
Vykonávat přiměřenou výdělečnou činnost patří mezi základní povinnosti dlužníka. Není přitom rozhodné, o jaký druh příjmu jde, může jít i o příjem ze samostatné výdělečné činnosti. Pokud během oddlužení přijde o práci, neznamená to, že soud automaticky oddlužení zruší. Povinností dlužníka je o příjem usilovat a co nejdříve si jej obstarat. Nesmí rovněž odmítat splnitelnou možnost si příjem obstarat. V případě ztráty zaměstnání je dlužník povinen oznámit tuto skutečnost přidělenému insolvenčnímu správci.

Musí to doložit i písemně?
Ano, své sdělení zpravidla doloží potvrzením o ukončení zaměstnání, nejčastěji výpovědí z pracovního poměru. Dále předloží doklad o registraci na úřadě práce a doklad o výši poskytované podpory v nezaměstnanosti. Pokud vznikne dlužníkovi nárok na podporu v nezaměstnanosti, pak lze provádět srážky pro potřeby oddlužení i z této podpory.

Co když se dlužníkovi nepodaří získat novou práci hned a nebude mít na splátky?
Správce zpravidla vyčkává, zda se mu podaří nalézt novou možnost vlastních příjmů. V praxi stanoví dlužníkovi lhůtu tři až šest měsíců na to, aby si opatřil zaměstnání, či jiný zdroj příjmů. Důvodem je skutečnost, že správce musí jednou za půl roku předkládat soudu zprávu o tom, jak oddlužení probíhá. Pokud po tuto stanovenou dobu dlužník činí vše pro to, aby si příjem opatřil, je mu tolerováno, že neplní oddlužení vůči věřitelům. Svou situaci však musí neprodleně řešit, protože soud může oddlužení i po nesplacení pouhých tří měsíčních splátek zrušit, když je zřejmé, že si dlužník problém zavinil.

Pokud dlužník během oddlužení podědí nějaký majetek, dostane dar, nebo vyhraje v loterii. Co se stane?
Povinností dlužníka je tento majetek, či dary vydat insolvenčnímu správci ke zpeněžení. Výtěžek z takového zpeněžení spolu s jinými mimořádnými příjmy jsou pak použity jako mimořádné splátky k úhradě pohledávek nezajištěných věřitelů.

Může dlužník během celého procesu oddlužení začít podnikat?
V zahájení podnikání během insolvence dlužníkovi nic a nikdo nebrání. Pokud splní podmínky stanovené živnostenským zákonem, případně jiné speciální zákony upravující podnikatelskou činnost, může podnikat bez ohledu na probíhající insolvenční řízení. Insolvenční zákon podnikání nezakazuje.

Zahájení podnikatelské činnosti je však nutno oznámit, a to bez zbytečného odkladu insolvenčnímu správci, případně jej o tomto kroku dopředu informovat. Důvodem je změna v pravidlech, která platí pro určování srážek z příjmů dlužníka. Podnikatel je totiž povinen splácet měsíčně tzv. zálohovou splátku.

Dlužník je v tomto případě dále povinen insolvenčnímu správci pravidelně překládat ke kontrole přehledy svých příjmů a výdajů.

Co se stane, když se v osobním bankrotu někdo opětovně zadluží?
Jedná se o jeden z důvodů, pro který soud může oddlužení zrušit.

Autor: Eva Sovová

Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/dluhy-oddluzeni-insolvence-osobni-bankrot-soud-covid-zadluzeni-insolvencni-spravce.A201029_112747_viteze_sov

<< VRÁTIT SE ZPĚT <<

Podnikatelé a živnostníci se kvůli koronavirové krizi dostávají do finančních potíží. Mnozí stojí před rozhodnutím, zda mají v podnikání vůbec pokračovat nebo jak zkrotit narůstající dluhy, když firma během nouzového stavu nemá moc šancí vydělávat. Jak situaci řešit a jaké nové možnosti mohou živnostníci využít, vysvětluje insolvenční správce Ivo Šotek.

Až do konce roku 2013 umožňoval insolvenční zákon oddlužení pouze těm dlužníkům, kteří nepodnikali. Mají šanci oddlužit se i podnikatelé?

Ano, je to možné. Od roku 2014 platí výjimka, která umožňuje oddlužení fyzické osoby – podnikatele. Musí však jít výlučně o dluhy z podnikání, tedy ty, které vznikly v souvislosti s jeho podnikatelskou činností. Za dluh z podnikání je přitom pokládán i dluh veřejnoprávní povahy, tedy například dluh na pojistném na sociální zabezpečení, dluh na pojistném u zdravotních pojišťoven, nebo vůči finančnímu úřadu a podobně.

Mohou do oddlužení podnikatele nějak zasáhnout jeho věřitelé?
Pokud chce dlužník, který má dluh z podnikání, prosadit, aby mu insolvenční soud povolil oddlužení, je třeba osvědčit, že věřitelé s tímto řešením úpadku souhlasí. Ať již výslovně, nebo na základě vyvratitelné domněnky jeho souhlasu. Jinými slovy, podnikatel se může oddlužit, pokud věřitel výslovně nesdělí, že s tímto způsobem řešení úpadku nesouhlasí. Přičemž mlčení věřitele se v tomto ohledu považuje za souhlas.

Co se stane, když některý z věřitelů prohlásí, že s oddlužením podnikatele nesouhlasí?

V takovém případě bude záležet na posouzení celé situace soudem. Nedá se ale předem předvídat, zda soud rozhodne, že oddlužení podnikatele povolí i proti vůli věřitele. Rozhodovací praxe soudů je v tomto případě u nás nejednotná. Záleží především na výši a druhu pohledávky.

Proč je výhodné požádat soud, aby povolil oddlužení, co tím drobní podnikatelé získají?
Na rozdíl například od konkursu, který je likvidační formou řešení úpadku, oddlužení není podle živnostenského zákona překážkou provozování živnosti. Podnikatel, kterému je povoleno oddlužení, může zachovat svoji živnost, z příjmů z podnikání splácet dluhy a k dobru mu zůstává nezabavitelná částka. Výše nezabavitelné částky mění vláda průběžně svým nařízením a vždy také závisí na výši příjmů. Řada živnostníků buduje svou firmu dlouhou dobu, oddlužení je tedy způsobem, jak dál pokračovat v podnikání, reorganizovat firmu a vymanit se z dluhů. Následně, po skončení oddlužení, může insolvenční soud rozhodnout o osvobození dlužníka od neuhrazených pohledávek.

Koronavirus

Jakou část dluhů musí podnikatel-dlužník uhradit a jak rychle se jich může zbavit?
V naší praxi nyní platí, že se mohou oddlužit podnikatelé, kteří jsou během tří let schopni uhradit alespoň 60 % dluhů nebo během pěti let 30 % svých dluhů.

Ivo Šotek Působí jako advokát a od roku 2003 je insolvenčním správcem. Je zapsán v seznamu likvidátorů a nucených správců vedených Českou národní bankou. Je členem Turnaround Management Association ČR – sdružení odborníků zabývajících se problematikou insolvencí a jejich řešení. Vystudoval Právnickou fakultu Univerzity Palackého v Olomouci.

Jak vnímat, že evropská směrnice již nestanoví minimální výši pro uspokojení věřitelů?
Koncem června 2019 vyšla v úředním věstníku EU nová směrnice, která předluženým podnikatelům nabízí „druhou šanci“. Státy nyní mají dva, nejdéle tři roky na to, aby ji převedly do svého práva.

Směrnice po nás požaduje zavedení možnosti plného oddlužení podnikatelů, zkrácení doby oddlužení podnikatelů na tři roky a zánik všech překážek podnikání po skončení oddlužení.

Směrnice neuvádí minimální procento, které z dluhu musí podnikatel splatit pro to, aby byl dluhů zcela zbaven. To by znamenalo, že by dlužníkům stačilo, aby se jen poctivě snažili splácet. A i v případě, že by uhradili byť jediné procento dlužné částky, mohli by být považováni za „čisté“. Cílem je umožnit podnikatelům co nejrychlejší plnohodnotný návrat na trh a jejich další zapojení do ekonomiky.

Naše vláda v říjnu schválila novelu zákona, který má v souvislosti s insolvenčním zákonem zmírnit dopad epidemie koronaviru na firmy, jež se dostaly do hospodářských potíží. Co tato novela umožní?
Tato novela je označovaná jako Lex covid justice II a v podstatě jde o to, že odkládá povinnost podnikatelů-dlužníků podat na sebe insolvenční návrh. Týká se ovšem podnikatelů, kteří byli dosud ekonomicky stabilní, ale kvůli vládním opatřením se dostali do dočasných hospodářských potíží. Nově budou tito podnikatelé mít možnost získat čas na to, aby se z potíží vymanili. Podle Lex covidu justice II nebudou muset podávat tzv. dlužnické insolvenční návrhy až do 30. června 2021.

Co dalšího tato novela přinese?
Lex covid justice II zároveň prodlužuje možnost podnikatelů-dlužníků žádat o tzv. mimořádné moratorium, a to až do 30. června 2021, v rámci kterého mohou požádat insolvenční soud o mimořádnou ochranu před věřiteli bez jejich souhlasu.

Pokud podnikatelé požádají soud o mimořádnou ochranu před věřiteli, co tím získají?
Moratoriem je dlužník ochráněn před vypovězením smluv na dodávky energií, surovin, zboží a služeb, a umožňuje mu závazky související se zachováním provozu podniku hradit přednostně před staršími dluhy.

Pokud již dlužník v oddlužení je, v současné době je také možné dočasné přerušení oddlužení, kdy je ovšem nutné hradit odměnu insolvenčního správce ve výši 1 089 korun měsíčně. Rovněž lze požádat o snížení měsíčních splátek.

Kdo může toto moratorium využít, je to nějak omezeno?
Moratorium se týká pouze těch dlužníků, kteří se ještě nenacházeli v úpadku k 5. říjnu 2020. Pokud se tedy někteří dlužníci dostali do úpadku již například v létě letošního roku, ať už vlivem koronavirové epidemie, či nikoliv, v takovém případě již institutu mimořádného moratoria využít nemohou.

Také je dobré upozornit na to, že Lex covid justice II již neprodlužuje zákaz podávání insolvenčních návrhů věřiteli. To znamená, že podniky v úpadku od 1. září 2020 opět čelí možným věřitelským insolvenčním návrhům, pokud právě nestihnou včas požádat o některou z forem moratoria.

Autor: Eva Sovová

Zdroj: https://www.idnes.cz/finance/financni-radce/podnikani-dluhy-veritele-oddluzeni-insolvence-moratorium-lex-covidu-justice-ii.A201111_064734_viteze_sov

<< VRÁTIT SE ZPĚT <<